neděle 29. prosince 2013

Aquapark Vyškov

     Jedna z mých akčních kamarádek maminek jednou nadhodila, že bychom mohly vyrazit s dětmi do aquaparku Vyškov. Jelikož bloncání po městě už máme plné zuby, s radostí jsme souhlasily.
Stačilo se domluvit kdo pojede a kdo vezme auto. Na čase jsme se celkem shodly. Jela jsem s Miškou a sraz s dalším autem se dvěma maminkami a dvěma dětmi byl u benzínky na Brněnské ulici.
     Vyjížděly jsme v 9:30 a sraz u benzínky byl v 9:45. Podle našeho skvělého plánu nám měly v autě děti usnout, aby potom všechno bez problému vstřebávaly :). Takže dle plánu děti v autě usnuly a my byly za chvíli (asi 20 min) ve Vyškově na parkovišti před akváčem. S Miškou jsme zůstali ještě asi 15 min v autě, aby se ty naše princezny dostatečně prospaly. Druhé auto s nespícími dětmi šlo zatím na sváču do vestibulu bazénu. Skvělý plán pokračoval, jakmile přijelo třetí auto (holky s dětmi z Olšan), tak se naše děti vzbudily a mohly jsme jít vesele dovnitř aquaparku.
     Zaplatila jsem, pokud si dobře pamatuji, 75 Kč (50 Kč já a 25Kč Jasmínka). Zabraly jsme hned první šatnu a začalo velké převlékání. Bylo nás celkem 6 maminek a 6 dětí, takže zavládl lehký chaos, který jsme zvládli uplácením dětí křupkami.

pátek 27. prosince 2013

Na vrchol Jedová

První prosincový víkend jsme jeli zavést našemu rodinnému ,,ajťákovi" Raďovi nový notebook, aby mi ho dal dokupy. Když už jsme jeli do Olomouce, tak jsme nechtěli jen popít pár kalíšků punče a jet zase domů. Proto nám Němečkovic navrhli, že můžeme jít na nějaký kopec nad Pohořany.
   V Olomouci jsme vyložili tašky a postýlku a vydali se za vedoucím vozidlem do Vésky - vesnička za Dolanami. Počasí nám moc nepřálo, padal trochu sníh a samotnou mě překvapilo, že takový kousek za Olomoucí se už sníh držel a netál. Šli jsme tentokrát s kočárky, Jasmínka a Ondra se vezli. Verunka byla na chalupě v Rýmařově.

čtvrtek 19. prosince 2013

Z Bystřice do Štěpánova a zpět

     Na tento dlouhatánský výlet jsme se vydali jednoho listopadového odpoledne. V pátek v  hospodě u Dzina jsme se domlouvali s Martinem a Pájou a Uhlou a Ivkou, co podnikneme v sobotu odpoledne. Martina napadl tento výlet, tak jsme souhlasili.
Jasmínku jsme nechali prarodičům a vzali s sebou Bena. Vyšli jsme po žluté turistické značce a už od začátku Martin nasadil rychlé tempo :) Prošli jsme kolem křížku a paintbolového hřiště a došli k rozcestníku Na Křížnici, kde jsme trochu protestovali, že tady bude menší pauza. Snědli jsme pár mandarinek a pokračovali dál lesem. Před Kozlovem jsme uhli ze žluté značky směrem na malou vesničku s krkolomným názvem Vrtěžíř. Odsud jsme po silnici došli do Štěpánova. Zde se měla konat pauza v hospodě, ale nějak se to zakecalo a někteří měli strach, abychom nešli nazpět za tmy, takže pochoďák pokračoval. Od Štěpánovského hřbitova jsme si vyšlápli menší kopec do lesa a za chvíli jsme už byli v Kozlově. Tady jsme si uvědomili, že nejít do hospody byla chyba, jelikož jme měli vyschlé krky a žízeň neměl snad jen Uhla, který si vzal pití.
Další část cesty už byla pro mě utrpení a těšila jsem se až uvidím první domečky Bratrušína a Bystřice.
     Nakonec jsme ušli asi 14 Km bez přestávky (až na tu jedinou na začátku).
     Ale výlet to byl pěkný, já akorát potřebuji hospůdku a tekutiny :)
     Foťák jsem sice měla, ale nějak jsem nezvládla fotit. Už jsme s Vlastíkem šli a jeli do Kozlova několikrát, šla jsme to i s bříškem, tak přidám nějaké fotky z předchozích let.